Popis řady 150
Pro vozbu těžkých vnitrostátních i mezinárodních rychlíků na sklonově obtížných úsecích v České i Slovenské republice nestačily čtyřnápravové stejnosměrné lokomotivy 1. generace o výkonu cca 2000 kW a musely být zdvojovány. Při tvorbě koncepce 2. generace lokomotiv bylo z hlediska typové skladby rozhodnuto ministerstvem dopravy o třech kategoriích lokomotiv dle použití - posunovacích, univerzálních a rychlíkových. Poslední z nich byly potřebné pro tratě elektrizované stejnosměrným proudovým systémem a pro vozební ramena zahrnující oba systémy. Na základě zadání FMD z roku 1969 byly vyvinuty, vyrobeny a v letech 1973 - 1975 dodány nejdříve dvouproudové lokomotivy řady ES 499.0 (350) a po vyhodnocení jejich provozních výsledků objednalo v roce 1976 FMD 27 lokomotiv obdobné koncepce ve stejnosměrné verzi - řady E 499.2 (150). Pojezdová část lokomotivy je řešená obdobně jako u lokomotivy řady 350, pouze převod je změněn pro maximální rychlost 140 km/h, která se jevila jako dlouhodobě postačující. Pro zlepšení chodových a adhezních vlastností byla dosazena mezipodvozková vazba a zařízení pro vyrovnávání nápravových tlaků pneumatickými válci. Duté nápravy, které u předchozího typu byly nutné z váhových důvodů, byly nahrazeny nápravami plnými. Dvojité vypružení šroubovými pružinami doplněné svislými a příčnými hydraulickými tlumiči, právě tak jako uložení skříně na podvozky zůstalo zachováno, stejně jako tvarové řešení skříně. Rovněž koncepce elektrické části vychází z provedení lokomotiv řady ES 499.0 (350) při vypuštění částí potřebných pro jízdu na střídavém systému. Používá se odporová regulace s 56 jízdními stupni, přičemž rozjezdové odporníky jsou dimenzovány pro trvalé zatížení. Trakční motory AL 4741 Flt o výkonu 1000 kW byly zcela nové konstrukce s kompenzačním vinutím a měrnou hmotností 4,5 kg/kW se řadily mezi špičkové elektrické stroje ve světě. Spolu s uspořádáním trakčního obvodu umožňují využití dynamické brzdy řízené pulsními měniči. Dynamická brzda se zapojuje automaticky při brždění pneumatickou samočinnou brzdou a při nízkých rychlostech se rovněž samostatně odpojuje. Je možno ji používat samostatně jako spádovou brzdu. Sběrače jsou osvědčené jednostranné konstrukce, ověřené již u předchozího typu. Sériově byla montována automatická regulace rychlosti. Lokomotiva 150.020 má od roku 1993 úpravu pro zvýšení rychlosti na 160 km/h změnou nápravového převodu. Barevné řešení lokomotiv z výroby vycházelo z kombinace zeleně tmavé na spodní straně a krémové střední na střední a horní části skříně. Střecha a část bočnice na okapovým žlábkem byla, právě jako podvozky a části spodku pod skříní lokomotivy, středně šedá. Narážecí ústrojí a nárazníky byly černé, madla pastelově šedá. Skříně odporníků byly stříbřitě šedé, sběrače oranžové (oranž návěstní).
Zpět