Popis řady 130
Pro nově elektrizované stejnosměrné tratě a pro krytí zvýšených provozních výkonů se od poloviny sedmdesátých let původně uvažovalo s lokomotivami druhé generace o vyšším výkonu s pulsní regulací. Vývoj zvláště nové regulační techniky pokračoval pomaleji, a proto federální ministerstvo dopravy objednalo bez prototypu na rok 1977 čtyřicet lokomotiv řady E 479.0 (130), které byly přechodovým typem od lokomotiv první generace k lokomotivám generace druhé. Byly určeny pro vozbu lehčích nákladních vlaků i vlaků osobních do rychlosti 100 km/h. Lokomotiva E 479.0027 je zajímavá tím, že má výrobní číslo podniku ŠKODA Plzeň 7000. Série lokomotiv řady E 479.0 (130) továrního typu 79 E byla určena nejenom pro ČSD, dalších 14 lokomotiv bylo objednáno pro resort energetiky, především pro SHD Doly Nástup - Tušemnice. Elektrizace kolejí v Tušimicích se však zdržela, a proto byly tyto lokomotivy provozovány za výhodný nájem na tratích ČSD. Lokomotivy se postupně vracely, poslední v roce 1981. Mechanická část měla pouze vnější vzhled odpovídající první generaci, skříň lokomotivy se dvěma čelními stanovišti strojvedoucího vycházela z posledního typu lokomotiv řady E 469.3 (123) v obdobném architektonickém řešení a celosvařované konstrukci. Pojezd lokomotivy však plně odpovídal lokomotivám druhé generace s novými unifikovanými podvozky s dvojitým vypružením šroubovými pružinami a svislými i příčnými hydraulickými tlumiči. Na základě zkušeností byly tlumiče v primárním vypružení montovány dodatečně. Rovněž elektrická část lokomotivy měla prvky obou generací. Byly použity modernizované stejnosměrné trakční motory 8 AL 4846 ZT, upevněné na rámu podvozku, které kloubovou spojkou a jednostranným ozubeným soukolím poháněli dvojkolí, a odporová regulace výkonu se stykačovým spínáním odboček v sériovém a paralelním zapojení motorových skupin. Brzdové odporníky a ventilační systém již odpovídal provedení lokomotiv druhé generace, odporníky byly fechralové, trvale zatížitelné, rovněž sběrače již byly nové polopantografové konstrukce. Lokomotivy se v provozu velmi dobře osvědčily, celkové provozní náklady jsou nízké díky vysoké spolehlivosti a nízké ceně 3,212,000 Kč, což byla např. o více než půl milionu Kč nižší cena oproti motorovým lokomotivám řady T 466.0 (735) o polovičním výkonu, dodávaným ve stejném roce. Barevné řešení lokomotiv odpovídalo výnosu FMD č 6817/76-12 z roku 1976. Spodní podokenní část skříně včetně rámu lokomotivy byla zelená (zeleň tmavá), horní část skříně byla krémová (střední). Střecha, pojezd a podvozky byly šedé (šeď střední), madla a zábradlí měla šeď pastelovou, sběrače oranž návěstní a tažné a narážecí ústrojí bylo černé. Rám a žaluzie ventilačního systému a odporníků byly stříbrné (hliníkové). Vnější plochy obručí byly bílé.
Zpět